La Rochelle
Rodiště slavného Francouze

Stopy po mládí Raduit de Souches ač nepočetné, přesto existují..

Trasa:

La Rochelle - centrum

náměstí Verdun - ulice Dupaty - ulice Palais - ulice Chef-de-Ville - náměstí Hôtel de Ville- ulice Armide

Doba: 1 hodina 

Okruh je možné spojit s památnými místy po velkém obléhání La Rochelle či s návštěvou historického centra a starého přístavu.


+ Ostrov Ré

la Flotte - St. Martin - Ars

Doba: 4 - 6 hod. dle zájmu (na ostrov 30 min. autem či 1 hod. lodí)

 La Rochelle - centrum

náměstí Verdun

Katedrála Sv. Ludvíka

dříve Velký chrám

Putování začneme na velkém náměstí, place de Verdun, kde se od poloviny 18. století pracovalo na výstavbě současného katolického kostela, katedrály Sv. Ludvíka.

Předtím v těchto místech stávalo centrum protestantského života La Rochelle, tzv. Velký chrám, jehož základní kámen byl položen roku 1577.  Stoupenci kalvinismu, ve Francii zvaní hugenoti, začali nabývat na síle i počtu a potřebovali větší a reprezentativní prostory. Předtím se museli scházet v jiných kostelích či sklepení anebo v obecním sále St. Michel.

Je více než pravděpodobné, že rodiče brávali malého Jean Louis ke společnému modlení, kterého se později jako dospělý mladík sám účastnil.

Po dobytí La Rochelle vojsky krále Ludvíka XIII. v čele s kardinálem Richelieu byl chrám roku 1629 přiřazen k farnosti Saint Barthélémy, tedy ke katolickému kultu pod názvem Saint-Barthélemy du Grand-Temple. Po založení diecéze v La Rochelle se chrám v roce 1648 stává katedrálou. Bohužel při oslavách na počest uzdravení krále Ludvííka XIV. byla  budova zachvácena ohněm a ruiny použity na konci 17. stoletní na stavbu opevnění. Se stavbou dnešní katedrály se začalo až asi po padesáti letech roku 1742 a práce trvaly víc než jedno století (1857).

ulice Dupaty

Chrám Saint -Yon

Chrám Saint-Yon,  bývalý refektář kláštera augustiniánů, jenž ho pak později opět získali, je místo, které patřilo k protestantskému kultu ještě před postavením Velkého chrámu.

Pár dní po svém narození zde byl pokřtěný Jean Louis Raduit de Souches ve čtvrtek 21. srpna 1608.

Místo křtu nebylo vybráno náhodně. Protestantský kult začal v La Rochelle organizovaně ač  nejdříve v tajnosti. Po zoficializování a ustanovení Konzistoře v roce 1558 se protestanti začali od roku 1570 scházet právě v chrámu Saint- Yon.

Během obléhání La Rochelle v letech 1627- 1628 se zde konaly každodenně evangelické mše  za účelem posílení morálky. Velké obléhání La Rochelle trvalo přesně od 10. září 1627 do 28. října 1628, tedy o 10 měsíců déle než v Brně.

Opatření, která byla během obléhání přijata posloužila později,  v roce 1645, třicetišestiletému   Raduitovi jako cenná zkušenost, když bránil moravské město Brno.  Situace, které zde zažíval byly téměř identické a není překvapující, že byl po úspěšném uhájení Brna považován za specialistu na opevňování a obléhání.

V dnešní době z chrámu nic nezůstalo a na jeho místě byl po dobytí La Rochelle opět zbudován klášter augustiniánů (mezi ulicemi Dupaty a Augustins). Křížová chodba (úzký vstup ulicí  Dupaty) bude přeměněna na obytný dům a prozatím je využívana pro umělecké výstavy.

ulice Palais

 Justiční palác

Mezi ulicemi Palais a Admyrault, kde je dnes Justiční palác, se nacházela budova tzv. prezidia, soudního dvora La Rochelle, který existoval od roku 1551 do roku 1790.  Důvodem zřízení bylo zkrácení  doby soudních procesů a vlivu parlamentů a posílení soudní královské pravomoci.

Soudní dvůr La Rochelle spadal přímo pod parlament Paříže, což svědčilo o prestiži úřadu jejího prokurátora. Funkci královského prokurátora v prezidiu La Rochelle v letech 1614-1616 zastával Louis Bourdigale, děd Raduit de Souches z matčiny strany, a tedy nejvýznamnější člen rodiny.

Současná budova, na čísle 10 ulice Palais, byla přestavěna v letech 1783-1789 na základech původní budovy postavené na náklady Jindřicha IV na počátku 17. století. Součástí paláce bylo vězení zrušené v roce 1980 a nahrazeno úřady. Na atice fasády je vytesán nápis připomínající revoluční rok 1794: "chrám spravedlnosti pod vládou svobody a rovnosti v roce 2 Republiky".

ulice Chef-de-Ville

 Domy rodiny Raduit de Souches

Chef-de-ville č. 17
Chef-de-ville č. 17

V ulici Chef-de-ville č. 20-24 se nachází rodný dům Raduit de Souches, jenž se zde, s velkou pravděpodobností, též 16. srpna 1608 narodil.

Dům  získal patrně v první polovině 16.století jeho děd, Karel Raduit. Dům měl spíše podobu paláce a byl přeměněn na zájezdní hostinec pojmenovaný "Tři kupci" / Trois marchands/.  Rozhodně šlo o jednu z nejprestižnějších adres ve městě a přespávaly zde významné osobnosti, např. v 16.století svržený portugalský král Antonín I. Portugalský, zvaný též El Determinado (Rozhodný), který si svého kralování užil jen 33 dní.

Zde se také malý Raduit seznamoval s prvními vědomostmi a vzděláním. Jeho matka, Marguerite de Bourdigale,  mu zajišťovala první fázi jeho výchovy a také ho sama vychovávala poté, co mu ve věku šesti let zemřel otec . Vzdělání v protestantském prostředí bylo bráno obzvlášt vážně a domácí výuka v ranném věku odpovídala tehdejším šlechtickým zvyklostem.

O pár let pozdeji se do vlastnictví rodiny Raduit dostaly další nemovitosti a to o kousek vedle na stejné ulici Chef-de-ville na číslech 13-15-17 dům zvaný Galéra /Maison de la "Galère"/, možná i pro jeho  špatný technický stav. Existuje doklad z ledna 1669 o tom, že ho Raduit de Souches, tedy už dávno po obraně Brna jakožto hrabě usídlený na Moravě daroval bratrům nemocnice Sv. Bartoloměje /lˇHôpital Saint- Barthélémy/ ve prospěch chudých. Jak šlechetný čin po takové době své vlasti, která se mu de facto stala nepřítelem, když vstoupil do habsburských služeb!

Fakt, že rodina Raduit vlastnila ve městě více nemovitostí příznivě ovlivňovalo jejich sociální postavení.

Pokud jde o sourozence Raduit de Souches s určitostí můžeme říct, že měl sestru Marguerite, která se provdala za muže jménem Elie Savarit, a staršího bratra, který se měl a také se patrně stal dědicem rodového  majetku. To může být patrně i jeden z důvodů proč dvacetiletý Jean Louis opustil své rodné město, když jako druhorozený syn měl jen malé šance, aby se stal správcem a dědicem rodinného majetku.

Po dobytí La Rochelle roku 1628 se rodina rozdělila na dvě větve, starší, která zaručila pokračování linie ve Francii a mladší, která se stala slavnější a usadila se na Moravě, jenž byla tehdy součástí habsburské říše.

náměstí Hôtel de Ville

Radnice

Současná budova historické radnice na náměstí /place/ de l'Hôtel de ville, postavena v poslední třetině 15.století, slouží k radním účelům dodnes. Obsahuje prvky pozdní gotiky, renesance i neorenesace a patří k nejcennějším budovám ve městě.

Až do vítězství krále Ludvíka XIII. byla městská rada složena ze 24 radních a 75 "pair" neboli sobě rovných vážených občanů s poradní funkcí. Tento sbor volil každoročně tři kandidáty, z nichž byl jmenován jeden, jenž zastával po dobu jednoho roku funkci starosty.

Aby mohl člověk zastávat funkci "pair" města musel se těšit mj. dobré pověsti. Z rodiny Raduit pocházeli mnozí "pair" a jedním z nich byl i otec Raduit de Souches, Jean Louis, který jako jeho matka, pocházel z tehdejší provincie Aunis.

Rodina Raduit přesto k nejpřednějším šlechtickým rodům ve městě nepatřila, poněvadž oba rodiče  Raduit de Souches pocházeli z drobné hugenotské šlechty. Nejslavnějším členem rodu byl děd Raduit de Souches z matčiny strany, Louis de Bourdigale viz zde výše.

V pátek 28 června 2013 zasáhl radnici požár, jenž trval celou noc a poničil střechu a podkroví historické části budovy. Radnice se v současnosti opravuje.

ulice Armid, starý přístav

Věž svatého Mikuláše

Pevnostní věž Svatého Mikuláše /tour St. Nicolas/ patři neodmyslitelně k symbolům La Rochelle a k jedné z hlavních dominant města, tak jako její dvě další "sestry", věž Chaine a Lanterne.

Bohatství města bylo odjakživa spjaté s oceánem a tak není divu, že její zasvěcení je věnováno sv. Mikuláši, patronu lidí od moře a dle legendy ji založila víla Meluzína.  Věž vysoká 36 metrů, postavena v letech 1345-1376, je  kulturní památkou již od konce 19. století. Věž spolu s druhou, Chaine/ tzv. řetězovou/ s níž byla spojena řetězem, tvoří vstup do starého přístavu  a obě tak chránily město ze strany oceánu.

Renomé La Rochelle tedy úzce souviselo s přístavem. Věž sv. Mikuláše byla spravována kapitánem, který byl každoročně jmenován starostou města s přísahou, že během své roční služby věž neopustí a tudíž tam pobýval  i se svou rodinou.  Kapitán byl zástupcem  krále, velitelem městské vojenské posádky a zároveň dohlížel na přístavní obchod a placení cla. Kapitánem věže byl v letech 1622 -1623 Jacques de Bourdigale, příbuzný Raduita z matčiny strany, a těšil se tak všeobecné důvěře a vážnosti. 

Věž je přístupná celoročně. Nepravidelně se zde konají závody v potápění, naposledy v roce 2013, jenž  jsou započaty skokem z věže do vody z výšky 26 metrů.

Ostrov RÉ

Rod Raduit pocházel původně z historického regionu a dřívější provincie Aunis s hlavním městem La Rochelle. Aunis byla nejmenší provincií Francie a odpovídala čtvrtině severozápadní části dnešního departmánu Charente-Maritime. Zanikla spolu s ostatními proviniciemi roku 1790 při tvorbě departmánů. Patřilo k ní např. město Rochefort a právě ostrov Ré, kde rod Raduit vlastnil pozemky.

Ostrov Ré letos v anketě časopisu New Work Times získal 40. místo z 52 míst na světě, které je třeba v roce 2016 navštívit. Mj. moravská metropole Brno se ocitla na 27. místě daleko před Prahou, Paříží či Londýnem. Jakoby  symbolické propojení obou lokalit spojených osobností Raduit de Souches..Více o anketě zde.


Ostrov 26 km dlouhý a 5 km široký je s La Rochelle spojený od roku 1988 téměř tříkilometrovým mostem.

Rodina Raduit žila z příjmu svých půd s loukami, lesy a od poslední třetiny 12.století i s vinicemi. Spojení s půdou se odrazilo též ve výběru patronyma "Ouches", ve francouzštině třeba připojit stažený člen "des" a vlivem výslovnosti /vázání/ se změnil na "de Souches".  Slovo "Souches" označovalo nejen panství ale především nejlepší úrodné a vlhké půdy vysoké kvality.

Pokud jde o slovo "Raduit" je odvozeno od latinského názvu ostrova Ré "Ratis" či "Radis". Rodina Ratuit - v českém prostředí ustáleno na Raduit - byli tedy lidé z ostrova Ré, jenž s propůjčením šlechtického titulu používali přídomek " de Souches".

Rodinný majtek tedy spočíval ve vlastnictví pozemků panství Souches /des Ouches/ a rovněž Baires, rodové linie ze strany jeho otce. Pro zjednodušení nazýváme našeho hrdinu "jen" Raduit de Souches, ač se de facto jedná o příjmení celé rodiny. 

Stopy po Raduit de Souches a jeho rodině  jsou dnes jen pomyslné, přesto stojí za to se na ostrov vydat a nasávat alespoň atmosféru dávných časů a kochat se krásnými místy ostrova, který je mj. srovnávaný s krajem The Hamptons na ostrově Long Island ve státě  New York.


La Flotte

 Kostel sv. Kateřiny z Alexandrie

Rodová lines rodiny Baires či též Barres spadala pod zdejší farnost obce La Flotte.

Farní kostel se nachází uprostřed obce a je zasvěcen  sv. Kateřině z Alexandrie /Sainte-Catherine d' Alexandrie/ zvaný jednoduše sv. Kateřina. Jeho nejstarší části spadají do 15. století a  jižní portál a vitráže jsou historickou památkou od roku 1988.


Saint-Martin-de-Ré

Pevnostní stavby Vauban

Obec Saint-Martin-de-Ré nacházející se zhruba uprostřed ostrova sice s rodinou Raduit de Souches přímo nesouvisí, ale je neméně zajímavá a má navíc společné prvky s Brnem. A to nejen kvůli výše uvedené anketě.

Obec je bohatá na pevnostní díla známého francouzského stavitele druhé poloviny 17. století Vaubana, jehož zdejší díla (citadela, opevnění aj.). jsou od roku 2008 na seznamu památek Unesco.

Pevnost a hrad Špilberk v Brně,  kde Raduit de Souches po smrti svého podřízeného spolubojovníka pdplk. Ogilvyho zastával fukci velitele, byla po úspěšné obraně Brna postupně přebudována na mohutnou barokní pevnost.  Její součástí bylo nejtěžší vězení habsburské monarchie, tzv. "žalář národů", známý v 18. a 19. století po celé Evropě. Muzeum vězeňství tzv. kasematy jsou přístupné již od roku 1880.

Sám Raduit de Souches byl po úspěšné obraně Brna považován za odborníka na opevňování a spojitost s místem jeho zrodu a prvních zkušeností a místem jeho pozdější slávy nelze popřít.

Ars-en-Ré

Kostel sv. Štěpána

V obci Ars-en-Ré se nachází kostel sv. Štěpána/ Saint-Étienne/, jenž byl z většiny postaven v 15. století.

Pod zdejší distrikt  farnosti Ars spadala rodová línie rodiny Souches.

Další místa spojená s Raduit de Souches

Míst spojených s Raduit de Souches by se našlo víc. Některá jsou známá, někde by bylo potřeba zabádat v archívech.. Namátkově:

Les Sables d´Olonne - cca 100 km na severozápad od La Rochelle - je místo odkud pocházela matka Raduit de Souches, Marguerite de Bourdigale.

Paříž - v letech 1636 - 1639 se Raduit de Souches vrátil do Francie poté,  co poprvé odešel od Švédů. Rok a půl čekal na audienci u krále Ludvíka XIII., zda bude přijat do královských služeb. Jak audience proběhla a jaké návrhy mu byly učiněny se můžeme jen domnívat. Každopádně nečekal již na definitivní rozhodnutí a odešel  zpět ke Švédům...

Vzhledem k tomu, že se účastnil mnohých bitev napříč Evropou, našli bychom možná stopy či spíše jeho závan i jinde..